Téma ekologie je pro mladé generace prioritou, firmy musí přijímat důvěryhodné klimatické závazky

26. 8 .2021, Natálie Hrabánková, Deloitte Legal

Řešení klimatické změny a ochrana životního prostředí zůstává pro mladé generace prioritou. Tento trend vytváří tlak na společnosti, které tak musí přijímat udržitelná řešení. Kdo má ale ve firmách zelenou transformaci vést, není vždy jasné – jedním z favoritů je překvapivě právní oddělení. Transformace ale není lehká a je potřeba vědět, jak nastavit důvěryhodné klimatické závazky a neprovozovat pouhý greenwashing. Jednou z cest je lepší kooperaci a vzájemná podpora mezi jednotlivými sektory a firmami.

Pro mileniály a generaci Z je ochrana životního prostředí prioritou

Průzkum Deloitte mezi mileniály a zástupci generace Z 2021 ukázal, že témata z oblasti ekologie zůstávají i přes pandemii pro mladé generace prioritou. Ochrana životního prostředí je stabilně oblastí, která zástupce mladších generací nejvíce znepokojuje, přičemž skoro třetina změnila své spotřebitelské chování ve prospěch firem s pozitivním dopadem na životní prostředí.

Zároveň se 60 % mladých obává, že s koncem pandemie firmy přestanou brát dopady na životní prostředí jako prioritu. Společnosti si musí uvědomit, že nadcházející generace zákazníků zaměstnanců a decision-makerů bere ochranu životního prostředí jako klíčový aspekt svého života. Na tuto změnu je potřeba reagovat, jinak firmy čeká těžká budoucnost.

Interní právníci v centru udržitelnosti firem

Nedávný průzkum Deloitte s názvem The role of the chief legal officer in addressing ESG issues ukazuje, že druhým nejdůležitějším faktorem, který má vliv na věrnost zákazníka ke značce, je její přístup k aktuálním trendům udržitelnosti. Problematika životního prostředí, sociálních věcí a řízení a správy (Enviromental, Social and Governance, ESG), popř. její promítání ve firemních plánech se odráží nejen u oblíbenosti ze strany zákazníka, ale i na finančních výsledcích firmy, a dokonce i v personální oblasti, zejména pak ve věcech týkajících se HR a náboru nových zaměstnanců.

Ne každá společnost ale disponuje specializovaným ESG oddělením, a proto narůstá důležitost interních právních oddělení, na které odpovědnost za ESG často dopadá. Tato oblast zpravidla souvisí s compliance, risk managementem třetích stran a regulací, tedy tradičními oblastmi právního oddělení. Do budoucna lze očekávat nárůst tohoto trendu a potřebu interních právníků převzít odpovědnost i za udržitelnost.

Jak nastavit důvěryhodné klimatické závazky

S narůstajícím tlakem na firmy ohledně jejich zájmu na progresivních činnostech v oblasti klimatické krize roste i jejich odpovědnost dostát svým závazkům. Nemají ji však pouze ke svému vedení, ale i k jiným zúčastněným stranám, zejména pak zaměstnancům, akcionářům či zákazníkům. Ti jsou mnohdy vůči označení zaručující ekologické a udržitelné procesy velmi obezřetní, až skeptičtí. Zejména spotřebitelé mohou mít občas problém rozeznat, který výrobce skutečně dodržuje závazky, k nimž se veřejně hlásí.

Nedostatek důvěry, jenž neautentickým chováním společností vzniká, má za následek úpadek zájmu ze strany potenciálních zákazníků, ale i případný nezájem investorů, nespokojenost zaměstnanců a celkový finanční úpadek. Investoři jsou pro výběr správných prostředků klíčoví, s jejich pomocí lze totiž autentičnost sdělení zajistit. Jak toho dosáhnout, popisuje naše mapa k lepším závazkům pro zmírnění klimatické krize – prvně je důležité stanovit základy a zavázat se k dodržování stanoveného plánu, následně vytvořit transparentní a důvěryhodné vedení, které na dodržování bude dohlížet, a v neposlední řadě usilovat o efektivní strategii se zaměřením na dosažení stanovených cílů.

Co musí znát každý lídr udržitelné transformace?

Následující dekáda je pro vývoj současné klimatické krize klíčová a tlak na firmy, které mohou mít na změně významný podíl, neustále roste. Společnosti proto budou muset svá rozhodnutí, která zásadním způsobem ovlivní klimatickou situaci během následujících deseti let, provádět s rozvahou a v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí. Dle vedení hnutí za pozitivní vývoj klimatické krize je v této situaci důležité nepřehlédnout následující atributy:

  • Firmy se musí zaměřit zejména na pohled do blízké budoucnosti, ze které lze vyčíst, kam současné trendy směřují a jaké dopady nastanou v případě jejich nedodržení.
  • Dále je potřeba nahlédnout „dovnitř“, zaměřit se na interní fungování dané společnosti a zvážit současné postupy a strategie, případně je adaptovat na požadavky směřující ke zmírnění klimatické krize.
  • Jako poslední krok se musí společnosti rozhlédnout a identifikovat možnosti, skrze které lze ekologicky bezpečnější budoucnosti dosáhnout.

Řešení klimatické změny stojí na kooperaci napříč sektory a firmami

Jak může vedení společnosti vést organizaci, ale i celá odvětví k větší udržitelnosti? Efektivním řešením je systémový přístup. Směrem k nízkouhlíkové budoucnosti se s narůstajícími starostmi o životní prostředí začaly orientovat i významné společnosti a tento cíl se dostává na horní příčky jejich priorit. Firmy se tedy snaží upravit svou agendu dle současných trendů a požadavků z hlediska udržitelnosti, většina z nich tak ale činí pouze po vlastní ose. Stejně tak i mnohé vládní organizace se snaží přiblížit ekologickým praktikám jen samy za sebe.

Má se ale za to, že právě kooperace mezi jednotlivými společnostmi má skutečný potenciál ovlivnit klimatickou krizi. Je proto třeba vytvořit jednotný systém s jasnými pravidly, ke kterému se bude možné připojit a bude zajištěna plynulá spolupráce s cílem chránit životní prostředí. Zapojit by se měly nejen samotné společnosti, které by jinak mohly představovat riziko pro vývoj v udržitelnosti, ale i vládní organizace a technologické sektory, které dokážou vytvořit jasná data, strukturu a řešení.

Klíčovými prvky komplexní spolupráce napříč výše zmíněnými složkami jsou omezení nadměrného užívání věcí, snížení produkce odpadu, opravování poškozených věcí namísto jejich okamžité likvidace a řádné prověřování vhodnosti prostředků pro dané účely před jejich (potenciálně zbytečným) pořízením. Nízkouhlíková budoucnost tedy neleží pouze na bedrech chemických továren, ale spočívá v kooperaci všech odvětví průmyslu.

‐ Natálie Hrabánková, Deloitte Legal

Cyrkl v médiích