Správné nastavení bioekonomiky zajistí přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství

20. 8 .2020, Viktorie Vítková - Cyrkl, členka APPE

Současná energetická i materiálová náročnost hospodářství v ČR zůstává bohužel stále vysoká. Převládající princip lineární ekonomiky zvyšuje zátěž pro životní prostředí i lidské zdraví. Tento princip ekonomiky je způsoben zakončením pomyslné linie ekonomiky - skládkováním. Jedním z důležitých zdrojů, které ve velké míře končí na skládkách, jsou právě biologicky rozložitelné materiály.

---- Článek vyšel v časopise Odpady --- Časopis si můžete předplatit na webu nakladatelství ProfiPress ---

Skládkování je 8. nejvýznamnějším zdrojem z hlediska emisí skleníkových plynů v České republice. ( Emise ze skládkování odpadů vzrostly o 88 % oproti roku z 1,98 Mt na 3,72 Mt CO2 ekvivalentu ročně. Důvodem je neřízený rozklad biologické složky ve skládce, při kterém se uvolňují skládkové plyny obsahující zejména metan. Skládky jsou dnes sice již běžně vybaveny systémy odplynění, nicméně tyto systémy nejsou ani zdaleka dokonalé a k únikům metanu do atmosféry stále dochází. Některé skládky jsou dokonce vybavovány systémem odplyňování až po ukončení navážení odpadů. V oblasti skládkování biologicky rozložitelných odpadů je Česká republika zavázána cílem Evropské unie pro redukci skládkování na 35% v roce 2020 oproti stavu v roce 1995. Tento cíl bude stěží splněn. Česká republika dále musí splnit cíl politiky EU pro oblast klimatu a energetiky a snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 %.

Skládkováním bilogicky rozložitelného odpadu jsou nejen do atmosféry vypouštěny silné skleníkové plyny. Je jím také promrhán potenciál obsažené organické hmoty pro výrobu energie a zemědělství.  K dvěma výše zmíněným evropským cílům se přidává v oblasti energetiky další cíl - zajištění 22 % podílu v obnovitelných zdrojích k roku 2030. Z obnovitelných zdrojů bylo v roce 2017 vyrobeno 48 515 TJ energie. Největší podíl na výrobě elektřiny mají vodní elektrárny (28,2 %). Ve výrobě tepla je nejvíce zastoupena biomasa (74,1 % v roce 2017). Situace v oblasti zemědělství je v některých oblastech České republiky kritická. Jedná se především o ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. Vodní erozí je v České republice alespoň mírně ohroženo cca 40% zemědělské půdy, větrnou erozí cca 18%. Důvodem tohoto stavu je nešetrné zacházení s půdou v minulosti, mimo jiné nízký přísun organického uhlíku v podobě organických hnojiv.

Prostřednictvím zlepšení zacházení s biologicky rozložitelnými odpady lze popsané problémy alespoň částečně vyřešit. Budeme-li uvažovat o cyklech jako o přelivu energie a ovlivňování jedné složky druhou a to bez začátku a konce, napadne nás, že uvolňující se metan společně s ostatními plyny ze skládek a organickou hmotou pohřbenou v tělese skládky je mrháním energie a co více špatně nasměrovaná energie. Jedním z důležitých zákonů přírody je zachování energie a pokud někde přebývá, tak někde bude scházet. Často mluvíme o klimatických problémech a nutnosti jej vyřešit. Jenže kde začít? Při zkoumání jednotlivých popsaných problémů nás nakonec napadá, že příčin je více a vše se vším souvisí. Hledání viníka se tak rovná případu v Orient expresu. 

Je na čase se více zaměřit na půdu, zemědělství a využívání biologicky rozložitelného odpadu. Tento cyklický systém považuji za posvátný a lidé mu musí začít opět rozumět. V odborné praxi se již můžeme setkat s pojmem bioekonomika. Jedná se o šetrné hospodaření se zdroji, kdy díky propojování míst původu biologických odpadů se sektorem zpracování a následným využitím dochází k cyklickému přelivu energie a zdrojů. Od zbytků jídla z našich kuchyní, přes bioplynovou stanici k teplu a světlu v našich domech až po navrácení organické hmoty zpět do půdy, díky které je půda odolná, schopná zadržování vody a další produkce potravin. Jak prosté a přesto v dnešní době, tak složité zajistit návaznost mezi aktéry. Jsem toho názoru, že primární úloha zemědělské půdy nesmí být narušena a nemělo by docházet k pěstování plodin pro energetické využití, jak je tomu dnes.

Výstavba bioplynových stanic by měla být podmíněna pro využívání zejména biologických odpadů. Současné zemědělské bioplynové stanice, kterých je v České republice drtivá většina, by se měly technologicky přeorientovat a začít využívat biologicky rozložitelné odpady. Již dnes existují skvělé příklady praxe jak v ČR tak zahraničí, např. z Rakouska a to jak na obcích, ve firmách i v zemědělských podnicích, kde se kombinuje využití bioplynové stanice s kompostováním. Tím se bioodpad využije na maximum. Uhlík se totiž jako v případě samotného kompostování nezmetabolizuje pouze aerobně a nevypustí, více méně bez užitku, rovnou do atmosféry v podobě CO2. Díky zařazení anaerobního mezistupně jej lze ještě energeticky využít. Kompost produkovaný z následného aerobního stupně pak lze využít jako organické hnojivo ideálně na zemědělské půdě stižené výše uvedenými problémy. Využívání BRKO v bioplynových stanicích je skvělý způsob šetrného hospodaření se zdroji zajišťující přechod na nízkouhlíkové hospodaření. To je obzvlášť důležité z hlediska plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, protože v České republice možnost využívání obnovitelných zdrojů energie v podobě větru a slunce moc nemáme. Intenzifikací využívání bioodpadů je zajištěn kromě toho i odklon bioodpadů ze skládek a přinejmenším posun k naplnění cílů  v oblasti klimatické politiky EU. 

Asociace progresivních podnikových ekologů bude podporovat svoje členy ve sdílení oblasti příkladů dobré praxe, výkladů legislativy, propojením se státním a akademickým sektorem, tak aby se principy zlepšení nakládání s bioodpady, např. třídění a předávání partnerům, kteří je skutečně recyklují, podařilo zavádět přímo v podnicích.

‐ Viktorie Vítková - Cyrkl, členka APPE

Sdílet článek:
Kopírovat odkaz

Cyrkl v médiích