Kompost: Pomoc pro zemědělce a cesta k zušlechťování půdy

18. 1 .2021, Viktorie Vítková

Dnešní zemědělství musí čelit mnoha výzvám. Na stále se zmenšujících výrobních plochách potřebujeme vyšší výnosy, abychom nasytili rostoucí populaci. Potýkáme se s klimatickými změnami, vodní a větrnou erozí, půdním zhutněním, výrobou biopaliv. Půda je naprosto fascinující útvar, který je třeba chránit. Jeden její centimetr se v našich podmínkách vytvoří zhruba za sto let. Jak jí v tomto procesu můžeme pomoci?

O potřebách a možnostech péče o půdu jsme diskutovali s Marianem Huplíkem, místopředsedou Kompostářské asociace, se studentem doktorského programu na Technické fakultě České zemědělské univerzity v Praze, který se zaměřuje především na vliv pomocných půdních látek na fyzikální vlastnosti půdy, Václavem Novákem, a s firmou Leading Farmers, která se věnuje polní robotice.

„V České republice pracuje v zemědělství zhruba jedno procento lidí, kterých si já osobně velice vážím,” říká mi Václav. „Pevně věřím, že velká část z nich jedná s nejlepšími úmysly a s velkým respektem v péči o naši krajinu. Často bohužel slyším širokou veřejnost kritizovat současný stav půdy či našeho zemědělství.” Marian upozorňuje na fakt, že velký podíl zemědělské půdy není obhospodařován vlastníky, ale nájemci: „Ne vždy se pak protnou ekonomické zájmy nájemce – zemědělského podniku, vlastníka půdy a správné péče o půdu. Je nutné s ní adekvátně zacházet tak, aby nedocházelo k degradaci.”

S tím souhlasí i Václav a doplňuje, že ekonomický zájem často převýší racionální uvažování. Úrodná půda je zastavěna halami, sklady nebo továrnami. Jedná se o nevratný proces. Ztráty zemědělské půdy jsou způsobené také erozí půdy, snižováním mocnosti ornice, tedy úrodné části, a eliminací jejích produkčních schopností. Václav zastává názor, že nejdůležitější je lokálnost, a tedy dobrá znalost místních podmínek. Vědět, kde na poli je půda úrodná více a kde méně, kde ji sužují nějaké nedostatky, na čem je třeba zapracovat. V půdě je poměrně málo organické hmoty, ale její vliv je značný. 

Proč a jak organickou hmotu doplňovat?

Organická hmota slouží jako zdroj živin pro půdní mikroflóru, po její mineralizaci je také zdrojem živin pro rostliny. Z pohledu Václavova výzkumu, tedy z hlediska fyzikálních vlastností půdy, organická hmota zlepšuje půdní vlastnosti, snižuje objemovou hmotnost půdy, zvyšuje pórovitost, zlepšuje transport vody v půdě a také pozitivně působí na půdní infiltraci. Marian to vnímá podobně jako Václav a říká, že díky doplňování organické hmoty do půdy dochází ke zvýšení zádržnosti vody v období sucha i větších srážek, omezené erozi půdy a ke snížení nutnosti aplikace průmyslových hnojiv. 

K tomu Václav dodává: „Z půdy bychom neměli jen brát, ale také jí něco navracet. To je rozdíl mezi drancováním a hospodařením.“ Ze slov obou je zřejmé, že organická hmota a její znovunavracení je důležité pro ochranu půdy a zachování vlastností pro budoucí rostlinnou výrobu.

Marian se začal věnovat kompostování v době, kdy zde ještě nebyl zdaleka rozvinutý trh s kompostem, neexistovala povinnost nakládat s bioodpady odpovídajícím způsobem a celá sféra kompostování byla takříkajíc v plenkách. Obor se mu však jevil jako velmi zajímavý s perspektivou do budoucna. Jako původně zemědělský inženýr měl k této oblasti blízko, takže chyběl jen pomyslný krůček k tomu začít se kompostování, tedy zpracování bioodpadů, intenzivně věnovat. 

Z pohledu nakládání s odpady lze pak považovat zpracování bioodpadů za příklad „cirkulární ekonomiky“ v praxi. Obce již mají povinnost odděleně soustřeďovat bioodpad a tento materiál by měl být bioologicky zpracován. 

Zemědělci se neobejdou bez lokálního kompostáře

Aby zapravování kompostu do půdy praktikovalo opakovaně co nejvíce zemědělců, mělo by podle Mariana docházet k co největší separaci bioodpadů a jejich předávání do kompostáren. „Pouze kompostárna je schopna vyrobit z bioodpadů cenné organické hnojivo – kompost. V praxi ale někdy kompostárny provozují skládkařské firmy rovnou na skládce jako takové. Pokud se budu s notnou dávkou optimismu domnívat, že v tomto případě skutečně vyrobí kompost, tak bohužel skončí v lepším případě jako vrstva sloužící k rekultivaci skládky v rámci ozelenění.” 

Marian dodává, že bohužel není tak velký optimista. „V našem regionu mají obce o kompostování základní přehled a biologicky rozložitelný odpad na kompostárnu předají. Mnohdy se však ukazuje, a to nejen u nás, že některé svozové firmy nejsou ochotny s kompostárnou spolupracovat a tento vytříděný bioodpad pak ne vždy reálně končí na kompostárně. Zpravidla je problém v okolí větších skládek.

Konec životního cyklu bioodpadu představuje výrobek – kompost. Vedle relativně nízké potřeby kompostů v rámci ozeleňování veřejných ploch je pak třeba, aby byl jednoznačně zemědělský sektor dominantním odběratelem kvalitního organického hnojiva, tedy kompostu. Václav nevidí důvod, proč by o kompost neměl mít zemědělec zájem. Pokud tedy bude kvalitní a za rozumnou cenu.  

„Všechno prochází postupným vývojem. Pevně věřím, že to, čím si dnes ještě nejsme úplně jisti, už bude příští generací vnímáno jako naprostá samozřejmost,” říká. S tím souhlasí i Marian, dle jeho slov se nedá obecně říci, že zemědělci o kompost nemají zájem. Právě naopak, zemědělci se snaží o půdu pečovat a maximálně využít její potenciál. 

Problém je, že se potýkají s nedostatkem lokálních dodavatelů kompostu, vysokou cenou a špatnou kvalitou. „Výroba kompostu je poměrně náročná, jeho doprava, aplikace a zapravení do půdního profilu rovněž přináší další náklady a při srovnání s poměrně jednoduchou aplikací umělých hnojiv se řada zemědělců cestou aplikace kompostů nevydá.”

Jak využít data pro propojení kompostáře a zemědělce?

V současné době máme k dispozici v zemědělství tolik metod a technologií, že by tomu snad laik ani nevěřil. Od uniformního dávkování našich vstupů do zemědělské výroby až po opravdu propracované systémy dávkování variabilního. Dnes už není výjimkou hnojit či sít za pomocí podkladových map. Právě tuto skutečnost by Václav rád zdůraznil: „Na pole je třeba se dívat jako na výrobní prostředí a tomu bychom se měli přizpůsobovat. O půdu je třeba opravdu pečovat! Již desítky let hovoříme o precizním zemědělství. Jedná se z mého pohledu o skvělou myšlenku, kdy zohledňujeme variabilitu výrobního prostředí.” 

Václav doplňuje, že ačkoli dokážeme jezdit s našimi stroji velice přesně, využíváme data z dálkového průzkumu země (satelity, letadla, bezpilotní prostředky) a různé senzory, tak jsme ještě na začátku. Dat je dostatek, ale pokulhává interpretace. 

Pro Zdrojovou platformu CYRKL je prioritou využívat data například pro možnost snižování transakčních nákladů  a propojování například zemědělce s kompostáři. Pomocí automatizovaného procesu je vložený inzerát kompostu strojově vyhodnocen a v reálném čase přeposlán na relevantního zájemce. 

Přímé propojení zpracovatele a zemědělce znamená navázání vztahu, snížení nedůvěry v kvalitu kompostu, a tedy vytvoření funkční lokální cirkulární ekonomiky. 

Dočká se i kompost robotizace?

Budoucnost zemědělství se podle Václava v poslední době inspiruje Průmyslem 4.0, a tak se začalo hovořit o Zemědělství 4.0. A i když na našich polích v současné době už můžeme vidět autonomní roboty, tak lidi jsou a budou stále potřeba. 

Václavovi se líbí myšlenka robotů na sezónních a časově náročných pracích. Budoucnost bude dle něho spočívat v lokálnosti a udržitelnosti. Z pohledu Mariana se jeví také jako optimální provozovat v rámci okresu pouze menší počet „centrálních zařízení“, která jsou schopna dostát potřebné kvalitě produkovaného kompostu. Tato „centrální zařízení“ jsou zpravidla již vybavena odpovídajícím know-how, mají profesionální techniku a jsou schopna zpracovávat prakticky veškeré bioodpady v oblasti produkovány. Ať už se jedná o trávu, listí, větve nebo kaly z ČOV. Z pohledu lidského života tedy lze půdu považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Nejsme jejími vlastníky, dostali jsme ji od předků. „Bylo by krásné ji předat potomkům v co možná nejlepším stavu,” uzavírá Václav. V obecné rovině je však třeba se zemědělskou veřejností pracovat, vzdělávat ji a informovat o významu kompostu pro půdu, pro plodiny a ve výsledku i pro ekonomiku zemědělského podnikatele.  

Opět narážíme na velké procento hospodářů s pronajatou půdou a tedy malou snahou o pečlivou starostlivost, je to přece jen cizí majetek. Zaměřme osvětu i na vlastníky půdy. Marian dodává, že pokud nebude v rámci osevního postupu aplikováno organické hnojivo, neměly by dotace dosahovat plné výše. „Je třeba, aby si zemědělec cestu ke kompostu našel sám, aby si ho vyzkoušel a našel společnou řeč se svým lokálním producentem,” dodává Marian. 

Stačí se zapojit do ekosystému, třeba registrací na Cyrkl.cz. Každé ráno pak zemědělci přijde k rannímu šálku kávy nabídka. I toto umožňují data a modernizace. Také budoucnost organické hmoty závisí na datech, strojové učení hraje při přechodu z lineární na cirkulární ekonomiku obrovskou roli. Pak bude nejen české zemědělství fungovat bez dotací a restrikcí.

 

Text vznikl pro časopis Selská revue

‐ Viktorie Vítková

Cyrkl v médiích