Biologický odpad jako klíč k úspěšné recyklaci komunálního odpadu

30. 3 .2021, Simona Gavalcová, Roman Gdovjak

Do roku 2035 má být v rámci Evropské unie recyklováno 65 % veškerých komunálních odpadů. Hlavní složkou, která tomu může výrazně pomoci, je biologický odpad s důrazem na potravinový odpad, každý rok se totiž v jednotlivých členských státech EU vyhodí přibližně 88 milionů tun nepotřebných potravin.

Důležitost tématu likvidace biologického odpadu dokazuje především fakt, že tvoří největší samostatnou složku komunálního odpadu (především odpad potravinový a zahradní) a ve velkém množství vzniká i v zemědělství a průmyslu. Směrnice o odpadu definuje biologický odpad jako „biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a porovnatelný odpad z potravinářských závodů.“

Nová legislativa na evropské úrovni klade postupně větší důraz na biologický odpad, ať už se to týká prevence jeho vzniku nebo udržitelného nakládání s ním. Nový akční plán pro oběhové hospodářství odhaduje, že v EU se vyhodí 20 % všech vyrobených potravin. Zároveň stanovuje cíl pro omezování potravinového odpadu jako klíčového opatření v rámci nadcházející strategie EU „z farmy na stůl“. 

Biologický odpad má značný potenciál přispět k oběhovému biohospodářství ve větší míře, například prostřednictvím zpracování na hnojivo nebo fosilní paliva. Největší výzvou je samotný sběr biologického odpadu, jelikož je potřebné sbírat ho samostatně, aby byla zachována nízká úroveň nečistot a potřebná kvalita. Největším potenciálním problémem je znečištění ze strany plastů. Kontaminace plasty vzbuzuje čím dál větší obavy a je třeba jim zabránit. Nejefektivnější způsob je prevence tohoto znečištění, protože odstraňování plastů až při zpracování biologického odpadu je ekonomicky neefektivní. 

Prevence biologického odpadu z pohledu Evropské unie

Cílem EU je recyklovat 65 % všech komunálních odpadů do roku 2035. Podíl biologického odpadu v odpadu komunálním představuje 34 %, čímž se stává jeho největší složkou a zároveň klíčovou oblastí, v níž je třeba razantní zlepšení, pokud má být tento cíl naplněný. 

Základní složkou biologického odpadu je potravinový odpad, který tvoří až 60 % z jeho celkového objemu. Statistiky EU ukazují, že každý rok se v členských zemích vyhodí přibližně 88 milionů tun potravinového odpadu, na každého obyvatele tedy připadá 173 kilogramů tohoto odpadu ročně. 

Z uvedeného vyplývá, že právě předcházení potravinovému odpadu se dostává do popředí ve všech státech EU. Cílem prevence je snížení poptávky po potravinách, což by vedlo ke snížení negativních environmentálních vlivů vznikajících při produkci, úpravě a přepravě potravin. Výhody prevence jsou v tomto případě mnohem vyšší než recyklace tohoto odpadu. 

Zdroj dat: European Environment Agency

‐ Simona Gavalcová, Roman Gdovjak

Cyrkl v médiích